Poradna veterina Břeclav

Pokud máte otázky na které neznáte odpověď a potřebujete poradit, obraťte se na nás e-mailem veterina@vmvet.cz.

V akutních případech nás můžete kontaktovat na telefonním čísle +420 777 002 549.

 

 

Nejčastěji kladené otázky:

 

1) Očkování, odčervení, klíšťata

Očkovací schéma pes

  • - 6-9. týden stáří primovakcinace dle typu vakcíny proti psince a parvoviróze nebo proti psince, parvoviróze, inf. hepatitidě, psincovému kašli popř. koronaviróze
    - 9-12. týden I. revakcinace, přidáváme očkovací látku proti leptospiróze
    - 12-15. týden II. revakcinace, včetně leptospirózy a vztekliny
    - dospělý pes většinou 1x ročně (dle výrobce vakcíny)
    - nadstandardní očkování proti Lymské borelióze, se kterou lze začít ve věku 12 týdnů, doporučujeme vakcinaci zahájit v zimních měsících.
      Proti tetanu je možná primovakcinace po 3. měsíci věku, revakcinace za 21 dní.

Očkovací schéma kočka

  • - 9. týden proti panleukopenii, herpesviru a kaliciviru (chlamydie, virus kočičí leukémie)
  • - 12. týden revakcinace + můžeme přidat vzteklinu
  • - dospělá kočka 1x ročně

 

Očkovací schéma králík

- od 6. týdne stáří s revakcinací za 4 týdny s následnou revakcinací každých 6 měsíců kombinovanou vakcínou proti moru králíků a myxomatóze

- k ochrannému očkování klinicky zdravých králíků jedním vpichem proti moru a myxomatóze od 10. týdne stáří.

Odčervení pes

Odčervením rozumíme podání léku (antiparazitika), který hubí parazity žijící ve střevech psů a koček.

Většina štěňat se rodí infikována nebo se brzy po porodu infikuje prostřednictvím mléka. Proto musíme odčervit celý vrh, i s matkou, a to opakovaně.

  • - 2. Týden, nejčastěji odčervovací pastou
  • - 4. týden
  • - 6. Týden
  • - 8. týden
  • - 10. týden
  • - 12. týden
  • - poté opakovat každých 3-6 měsíců
  • - březí feny 1x před krytím, další souběžně s 1. odčervením štěňat
  • - při zjištění parazitů odčervit ihned a opakovat za 2 týdny

Odčervení kočka

  • - 2. týden
  • - 4. týden
  • - 6. Týden
  • - 8. Týden
  • - 10. a 12. týden
  • - opakovat každých 3-6 měsíců
  • - při zjištění parazitů odčervit ihned a opakovat za 2 týdny

- pravidelné odčervování by mělo proběhnout 2-4x do roka

- po podání mohou ojediněle způsobit nevolnost, zvracení nebo průjem

- většina připravků působí na ploché i oblé červy

- při masivní invazi parazity může po podání antiparazitika dojít k vylučování toxických látek, které mohou poškodit zdraví zvířete a přivodit i smrt

Proč odčervovat psa a kočku?

Výskyt střevních parazitů je u chovaných psů a koček častý, bez ohledu na věk, plemeno nebo zvyky. Velké množství klinicky zdravých jedinců má ve střevech invazi cizopasníků, ale jejich přítomnost chovatel mnohdy nemusí vůbec pozorovat.
Zvíře, které má střevní parazity, infikuje své okolní prostředí (v trusu se nachází velké množství různých vývojových stádií parazitů). Neodčervený jedinec se tak stává zdrojem infekce pro další zdravá zvířata, která se snadno nakazí, například během venčení. Riziková jsou místa s vyšší koncentrací psů a koček na menším prostoru (např. sídliště, parky, výstavy), kde dochází k promoření prostředí (např. vajíčka škrkavek se vyskytují v půdě, v prachu, jsou velmi odolná a schopná invaze po dlouhou dobu).
Nesmíme také zapomenout, že někteří střevní parazité psů a koček jsou přenosní na děti a dospělého člověka, u kterých mohou vyvolat závažná, těžko léčitelná onemocnění. Člověk se může nakazit kdekoliv a kdykoliv, například u dětí při hraní na pískovištích, v parcích, zahradách, stejně tak se mohou nakazit od neodčervených domácích mazlíčků (hraní, objímání, hlazení).
Škrkavky (oblí červi) jsou cizopasní červi, kteří žijí v tenkém střevě, vylučují vajíčka, která se trusem dostávají do vnějšího prostředí, kde infikují další zvířata. V těle hostitele se z vajíčka vylíhne larva, která je schopna migrace. Proniká krví nebo aktivním pohybem do nejrůznějších orgánů (játra, plíce, oko, mozek, svaly) a způsobuje vážná poškození. V lidském těle mohou larvy zůstat životaschopné a pohyblivé i několik let. Příznaky mohou trvat několik týdnů až let.
Onemocnění se projevuje bolestmi břicha, teplotou, nechutenstvím, zvracením, krvavými průjmy, únavou kloubů a svalů, kožní vyrážkou. Méně často dochází k postižení mozku, srdce, ledvin, poruchám vidění a otokům kloubů.

 

Napadení klíštětem

Zaklíštění patří mezi nejrozšířenější parazitózy psů a koček. Nejčastěji se vyskytujícím druhem je klíště obecné. Převážně se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, maximální výskyt je vázán na období od dubna do října.

Na zvířeti klíšťata nacházíme zpravidla na málo osrstěných místech s jemnou pokožkou (na spodině krku, břiše, uších, nose a v okolí očí). V místě přichycení se objevuje často lokální zánětlivá kožní reakce.

Klíšťata jsou nebezpeční přenašeči řady onemocnění (lymská borelióza, ricketsióza, babesióza). Nejčastějším je lymská borelióza. Borrelie se dostávají pomocí přenašečů (klíšťata a komáři) do krevního oběhu hostitele a odtud do centrálního nervového systému, kde vyvolávají zánětlivé a imunitní reakce.

U psů se toto onemocnění projevuje kulháním, bolestivostí kloubů a svalů, nechutenstvím a apatií. Kožní reakce typické pro člověka se vyskytují zřídka. Pokud se onemocnění včas a správně diagnostikuje, je razantní antibiotická terapie většinou úspěšná.

Prevence boreliózy spočívá především v prevenci zaklíštění a očkování proti borelióze.

Při masivní invazi může dojít k tzv. klíšťové obrně: klíšťata uvolňují do rány při sání krve neurotoxin, který ovlivňuje nervové buňky a následek toho je obrna nejprve pánevních končetin, poté se může stav zhoršit v celkovou obrnu s ochrnutím dýchacích svalů a smrtí.

U této parazitózy platí, že nejlepší je prevence. Existuje mnoho preparátů, s větší či menší účinností. Na trhu jsou různé pudry, šampony, obojky, roztoky, spreje a spoty. Poslední dvě aplikační formy považujeme za nejúčinnější. Typ a způsob použití je vhodné vždy konzultovat s veterinárním lékařem.

Vhodné je provádění pečlivé prohlídky spojené s vyčesáním zvířete po každé návštěvě rizikového prostředí. Pokud objevíme přisáté klíště, vytáhneme ho za pomoci speciálně k tomu určené pinzety. S ohledem na utváření chobotku klíštěte nezáleží na směru vytáčení parazita. Dbáme i na to, aby při vytahování přisátých parazitů nedošlo k jejich rozmáčknutí. Místo po vyndání klíštěte dezinfikujeme.

Nešetrně odstraněná klíšťata (hlavová část zůstane v hostiteli) způsobují vznik infikovaných, hnisavých ran a granulomů. Běžnou komplikací v důsledku alergických reakcí bývá svědivost.

zpět nahoru

 2) Ušní svrab 

 Ušní svrab, někdy také označován jako ušní prašivina je způsoben roztočem (Otodectes cynotis)  parazitujícím v zevním zvukovodu a v okolí uší kočky a psa. Za hlavní způsob přenosu se považuje přímý kontakt mezi zvířaty a to i mezi kočkou a psem. Tento parazit se na rozdíl od jiných druhů svrabu nezavrtává do kůže, ale žije na jejím povrchu. Živí se tkáňovým detritem a mokem.  V prostředí mimo hostitele mohou přežívat i týdny. Přítomnost parazita v zevním zvukovodu způsobuje hostiteli výrazné svědění a  zvíře reaguje třepáním hlavou a neustálou snahou uši škrábat. Ve zvukovodu se hromadí černý materiál ( trus parazitů) , a rozvíjí se zánět zevního zvukovodu.

Diangnostika se opírá o mikroskopický průkaz přitomnosti parazita v ušním mazu.

Je potřeba pravidelné čištění uší, čímž se část populace parazita odstraní mechanicky a zároveň aplikace antiparazitik ve formě spot-onů nebo antiparazitárních ušních kapek.

 

 

3) Cestování se zvířaty do zahraničí

Od října 2004 musí psi, kočky a fretky splňovat několik podmínek při cestování z České republiky do ostatních zemí EU (veškeré informace naleznete na www.svscr.cz).

1. musí být zajištěna identifikace zvířete – jsou dva možné způsoby, a to tetování a označení zvířete mikročipem. Tetování provádí poradce chovu nebo soukromý veterinární lékař. Tetování musí být čitelné a je povoleno pouze do 30. 6. 2011, pak bude za jediný způsob identifikace zvířete považován mikročip. Označení mikročipem provádí soukromý veterinární lékař. Zvíře musí být mikročipem označeno před očkováním, vydáním pasu a případným odběrem krve na vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině. Velká Británie, Irsko a Švédsko již v současnosti vyžadují mikročip.
2. zvíře musí mít vystaven Pas zvířete v zájmovém chovu – je to jednotný doklad platný ve všech členských státech Evropské unie. Chovatel získá pas u veterinárního lékaře oprávněného vydávat pasy.
3. očkování proti vzteklině – zvířata, která cestují z ČR do zahraničí, musí být očkována proti vzteklině od 3 měsíců stáří. Očkování provádí veterinární lékař. Vakcinace musí být starší 3 týdnů a nesmí být delší než rok.

Některé členské státy EU mají stanoveny další podmínky pro vstup zvířat v zájmovém chovu na jejich území, a to:
4. sérologické vyšetření na vzteklinu – Velká Británie, Irsko, Malta, Švédsko požadují při vstupu do země i potvrzení o vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině u psů a koček. Sérologické vyšetření lze provést nejdříve 30 dní po očkování proti vzteklině. Vzorek nutný k vyšetření odebere veterinární lékař, který jej odešle do schválené laboratoře. Cena za vyšetření je přibližně 1280,- + poštovné. Vyšetření je účtováno přímo majiteli zvířete a výsledek zaslán dobírkou. Je nutné ho poté potvrdit do pasu u veterináře.
5. ošetření proti echinokokóze a klíšťatům – ošetření musí být provedeno a potvrzeno veterinárním lékařem přímo do pasu zvířete, datum a čas ošetření. Výčet zemí, které to vyžadují, naleznete na www.svscr.cz.
6. omezení vstupu mláďat mladších 3 měsíců neočkovaných proti vzteklině – podrobnosti na www.svscr.cz.

zpět nahoru

4) Co dělat, když se zaběhne?

Nejlepší je prevence

- mikročip – čipovaný a zaregistrovaný pes najde svého majitele, i když se zaběhne kdekoliv v EU

- tetování – identifikovat psa je možné, aniž by byla k dispozici čtečka, tetování se však špatně hledá, bývá špatně čitelné, některé země EU jej neuznávají

- obojek s kontaktem

- svítící či reflexní obojek

- obojek s GPS – navigace pomůže psa spolehlivě lokalizovat

Když se zaběhne

- kontaktujte místní policejní služebnu – zajistěte, aby byl někdo doma, nebo na místě, odkud pes utekl, kdyby se sám vrátil nebo ho někdo přivedl. Obraťte se na policii a na městské strážníky – je možné, že Vašeho psa mezitím někdo našel a jeho nález ohlásil. Pokud ne, zanechte jim své jméno, adresu, číslo telefonu a hlavně co nejvěrnější popis ztraceného psa, aby Vás mohli v případě nálezu kontaktovat

- projděte si trasu svých obvyklých vycházek

- ptejte se lidí

- zeptejte se v útulcích, veterinárních ordinacích, prodejnách krmiv

- vylepujte plakáty – mějte na zřeteli, že na některých místech to může být v rozporu se zákonem

- kontaktujte místní média

zpět nahoru

5) Zubní kámen

Tvorbou zubního kamene jsou nejvíce postižena malá plemena, španělé, kříženci a jezevčíci. Nejprve se vytváří tzv. zubní plak. Na jeho tvorbě se podílí potrava, ústní flora a sliny. Podstatnou část plaku tvoří mikroorganismy.

Na plaku se pak usazují minerální látky a vzniká zubní kámen. Ten se dostává pod dáseň, odtlačuje ji od zubu a traumatizuje ji. Postupně dochází k oddalování dásně od zubu a vzniká prostor označovaný jako parodontální chobot. V tomto prostoru dochází k usazování potravy, pomnožování bakterií, redukci dásně a rozšiřování procesu do hloubky. Tento stav se projevuje zápachem z dutiny ústní, zvýšeným sliněním a krvácivostí, často bolestivým příjmem potravy. Pokud proces tvorby zubního kamene pokračuje bez terapie dál, dochází k uvolňování zubu.

Okolní dásně reagují zánětem (gingivitida). Dásně jsou zduřelé, červené, na dotyk bolestivé a často krvácejí. Gingivitida může být způsobena i jiným celkovým onemocněním. Terapie spočívá v pravidelném odstraňování zubního kamene a v případné aplikaci antibiotik. Odstranění zubního kamene se provádí ultrazvukem. Tento zákrok je nutno provádět v sedaci.

Velice často je odstraňování zubního kamene oddalováno, popř. zcela opomíjeno, právě ze strachu z narkózy. Zde je třeba připomenout, že parodontóza je pro pejska bolestivým onemocněním, a že zvýšený výskyt bakterií v dutině ústní má negativní vliv i na jeho celkové zdraví.

Preventivní boj se zubním kamenem vyžaduje trpělivost ze strany majitele i ze strany psa. Je výhodné začít čistit zoubky už v raném věku zvířete. Jelikož se zubní plak vytváří během 48 hodin, je žádoucí přerušit jeho tvorbu čištěním zubů ob den. Čištění by se mělo provádět zubními pastami určenými pro psy. Zubní pasty určené pro lidi jsou vzhledem ke dráždění žaludku nevhodné. Pro pejsky, kteří čistění zubů netolerují, lze obden podávat enzymatické žvýkací plátky. V poslední době se používají i různé typy gelů, nanášené přímo na zuby.

zpět nahoru

6) Nádory

Nádor (zduření, zvětšení, novotvar, neoplasma) je označení pro místní, bezúčelné a nadměrné bujení tkáně. Vyznačuje se trvalým růstem (bez zřetele na potřeby organismu, ve kterém roste), odlišným tvarem a funkcí. Pro doplnění, rakovina je obecné označení pro zhoubný nádor.

Nádory dělíme na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Benigní nádory mají expanzivní, pomalý růst, jsou ohraničené a nezakládají metastázy. Maligní novotvary mají invazivní, rychlý růst, prorůstají do okolní tkáně a ve většině případů metastazují. Metastázou rozumíme migraci nádorových buněk krevními a lymfatickými cévami do ostatních orgánů a dutin.

Ne vždy je odhalení nádorového procesu jednoduchou záležitostí. Relativní výjimkou jsou nádory mléčné žlázy, které jsou ve většině případů dobře diagnostikovatelné. Novotvary orgánů dutiny břišní se projevují rozdílnými příznaky, které vznikají na základě postižení daného orgánu. Častým společným příznakem je patologické hubnutí, provázené celkovou slabostí, nechutenstvím a úbytkem červených krevních buněk. Dalšími nespecifickými příznaky mohou být - zvýšené pití a močení, apatie, neochota k pohybu.

Metody, kterými zjišťujeme a vyšetřujeme pokročilost onemocnění, zahrnují klinické vyšetření, tenkojehelnou aspirační biopsii, biopsii a histopatologické vyšetření vzorku, rentgenologické a ultrazvukové vyšetření.

Cílem léčby rakoviny u zvířat je zajistit kvalitu života pacienta, tedy především bezbolestný a funkční život. V mnoha případech nelze nádor vyléčit, ale lze kontrolovat po určitou dobu onemocnění při zachování kvality života, i když tato doba bývá omezená. Tato terapie se nazývá paliativní a majitel tak získá čas vyrovnat se s odchodem zvířete.

V situacích, kdy je nemožné zajistit bezbolestný a kvalitní život pacientům s nádorovým onemocněním je doporučitelná eutanazie.

Existuje několik typů léčby. Ve většině případů je první možností volby chirurgické řešení doplněné případně chemoterapií či radioterapií. Některé typy lze naopak lépe léčit pouze pomocí cytostatických chemoterapeutik nebo ozařováním. Nejčastěji jsou tedy používány chirurgie, chemoterapie a paliativní terapie.

Nejčastějším nádorovým onemocněním u psů jsou nádory mléčné žlázy u fen. Nejvíce jsou postiženy feny ve věku 8 - 12 let, ale výjimkou není onemocnění mladších věkových kategorií. U fen do 6 let jsou nádory většinou nezhoubného charakteru. Novotvary se projevují různě velikým zduřením.

Důležitou skutečností je fakt, že na vytvoření nádoru ml. žlázy nemá vliv březost, věk při první březosti a počet štěňat. Jedinou statisticky úspěšnou prevencí je raná kastrace. Kastrace provedená před prvním háráním omezuje riziko vzniku tumorů na 0,05 %. Mezi 1. a 2. háráním je toto riziko 8 % a po druhém hárání 26 %. Statisticky neúčinná je kastrace fen po 6 roce života. Na našem pracovišti doporučujeme kastraci před nebo po 1. hárání.

Pokud se objeví na mléčné žláze vaší fenky cokoliv neobvyklého, je třeba okamžitě navštívit veterinárního lékaře. Časná diagnostika a časná terapie jsou stěžejními faktory pro přežití a vyléčení pacienta. Terapie by měla být ve většině případů založena na chirurgickém odstranění novotvaru. Nezastáváme názor čekání na chování nádoru. Je třeba si uvědomit, že tím dáváme nádoru čas růst a popřípadě vytvářet metastázy, které se nejčastěji tvoří v mízních uzlinách, plicích, játrech a slezině.

Chirurgická terapie může mít několik podob. U velmi malých nádorů (do 1 cm) se odstraňuje pouze tumor s dostatečným množstvím okolní tkáně. Rozsáhlejším zákrokem je odstranění celé mléčné žlázy s nádorem.

Nejefektivnějším zákrokem je odnětí jedné nebo obou mléčných lišt. Součástí terapie by mělo být histologické vyšetření odebraného nádoru a stanovení prognózy. Ta se opírá o zhodnocení velikosti a rychlosti růstu nádoru a RTG hrudníku.

U koček jsou nádory ml. žlázy méně časté, 70-90% je zhoubných. Proto je nutné včasné chirurgické řešení.

Hlavní zásady:

- u fen, u kterých neočekáváme chovatelskou aktivitu, doporučujeme rannou kastraci (toto obzvlášť platí u nejvíce postižených plemen (jezevčík, kokršpaněl, knírač a pudl)

- při objevení jakéhokoliv zduření na mléčné žláze vaší fenky navštivte veterinárního lékaře

- nečekejte, až nádor začne růst, nádor se sám neztratí

- vyžadujte pravidelné kontroly ml. žlázy u vaší fenky

zpět nahoru

7) Možnosti zabránění říje

Majitel psa nebo kočky, který se nemíní stát chovatelem a má svého svěřence především jako miláčka, dobrého přítele nebo hlídače a netouží po vlastním odchovu mláďat, může kastraci využít jako optimální, humánní způsob řešení nežádoucí plodnosti. Kastrace odstraní nepříjemné chování psa či kočky, při zachování jejich osobitých vlastností a dobrého zdravotního stavu.

Možnosti zabránění říje známe dvě:

  1. medikamentózní – pomocí injekce dojde k dočasnému oddálení říje
  2. chirurgický zákrok – odstranění vnitřních pohlavních orgánů a tím způsobena trvalá neplodnost

1. Medikamentózní

  • jednoznačně se nedoporučuje jako dlouhodobé řešení, protože rizika spojená s těmito aplikacemi jsou vysoká
  • v jednotlivých případech (výstava, dovolená, delší cesta) je možno tyto aplikace provést, ale ani po jednorázovém použití těchto přípravků se možné komplikace vyloučit nedají
  • mezi nejčastější komplikace patří: prodloužení nástupu další říje, popř. již nemusí říje nastoupit nikdy, zvýšená rizika vzniku zánětu dělohy, utlumení až zástava tvorby krvinek v kostní dřeni

2. Chirurgický zákrok

Ovariohysterektomie – kastrace fen a koček

  • chirurgickým zákrokem se odstraní vaječníky, vejcovody a děloha
  • doporučuje se v prvním roce života, je možno ji provést již před nebo až po první říji
  • vymizí všechny nežádoucí projevy spojené s obdobím říje
  • odpadá možnost onemocnění pohlavního aparátu (záněty dělohy, nádory vaječníků a dělohy), odpadá období tzv. falešné březosti a s ním spojená tvorba mléka a psychické poruchy
  • po kastraci fen v prvním roce života se význačně redukuje možnost vzniku rakoviny mléčné žlázy v pozdějším věku
  • zákrok se provádí v narkóze a pooperační ošetření není pro chovatele náročné

zpět nahoru

Orchiektomie – kastrace psů a kocourů

pes

  • chirurgickým zákrokem se odstraní varlata, nadvarlata a část chámovodů
  • zákrok probíhá v celkové anestezii, řez provádíme v oblasti před šourkem, umožní odstranění obou varlat z jedné operační rány, ránu šijeme vstřebatelným materiálem, proto není nutné stehy odstraňovat
  • u nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců.
  • odstraňuje nežádoucí projevy samců – kopulační chování, toulání, značení močí, upravuje se typický samčí zápach, kastráti jsou klidnější
  • prevence onemocnění na pohlavních orgánech a prostatě

kocour

kastraci doporučujeme až po dovršení 8. měsíce života z důvodu dokončení tělesného i psychického vývoje jedince. Obecně však platí pravidlo, že je vhodné kastraci provést jakmile kocour začne značkovat (močit na různá místa mimo kočičí záchod).

drobné kastrační rány se nachází přímo na šourku a nešijí se

zpět nahoru

 

8) Nesestouplé varle – kryptorchizmus

 Varlata se vyvíjejí v dutině břišní a až po porodu sestupují tříselním kanálem do šourku. Sestup varlat do šourku by měl být ukončen do 14 dnů po porodu. Do dvou měsíců stáří štěněte nemusí být však ještě sestup dokončen a varlata se mohou nacházet v tříselním kanálu nebo dutině břišní. Přetrvává-li tento problém i po stáří dvou měsíců, jedná se již o abnormální stav. Kryptorchizmus je vývojové onemocnění, které mohou samci dále přenášet na své potomky, proto by se takto postižení jedinci měly vyřadit z dalšího chovu.

 

Terapie nesestouplého varlete 

  1. hormonální - jedná se o metodu kterou lze použít do stáří čtyř měsíců, kdy se psovi opakovaně aplikují hormonální injekce (hCG nebo GnRH). Úspěšnost této terapie je velmi nízká a aplikace injekcí pro psa bolestivá.
  2. chirurgická - varle, které není uloženo v šourku je vystaveno působení vyšších teplot a po určité době se stává nefunkční. Může dojít také k uskřinují varlete v tříselním kanálu, jeho torzi, popřípadě se může rozvinou nádorové bujení na nesestouplém varleti. Proto osobně preferuji chirurgické řešení problému a nesestouplé varle doporučuji odstranit.

 

9) Průběh celkové anestezie u psa a kočky

Tyto informace jsou určeny pro ty klienty, jejichž svěřenci musí z nejrůznějších důvodů podstoupit zákrok v celkové anestezii. Článek obsahuje především základní a obecné principy anesteziologie, kterými se v naší praxi řídíme.

Individuální přístup ke každému pacientovi vyžaduje úpravu anesteziologického protokolu pro každý jednotlivý zákrok. Pokud máte jakékoliv další otázky k tématu anestezie pacienta, rádi Vám je zodpovíme osobně při Vaší návštěvě.

Působení celkové anestezie na pacienta:

  • Ztráta vědomí - usnadňuje provedení složitých zákroků, snižuje stres pacienta při manipulaci
  • Analgezie - ztráta vnímání bolestivých podnětů. Je nedílnou součástí všech bolestivých zákroků.
  • Amnézie - amnézie znamená, že si pacient nepamatuje průběh anestezie.
  • Myorelaxace - uvolnění svalů. Při anestezii dochází zpravidla k uvolnění svaloviny pohybového aparátu, zatímco dýchací pohyby bránice jsou zachovány.
  • Hyporeflexie - při anestezii dochází ke zpomalení reflexní aktivity a k dočasnému vymizení některých reflexů

Příprava a průběh celkové anestezie:

  • Celkové anestezii předchází vyšetření. Každý pacient podstoupí základní klinické vyšetření. Podle potřeby je doplněno vyšetřením vybraných krevních parametrů. V určitých případech jsou zvolena doplňková vyšetření (RTG hrudníku, USG dutiny břišní, EKG a další). Výsledky vyšetření určí riziko anestezie a ovlivní volbu použitých medikamentů.
  • Sedace - vhodná sedace slouží k uklidnění pacienta. Následná příprava je tak bezpečnější a pro pacienta šetrnější.
  • Příprava pacienta - zavedení žilního katetru (kanyly) umožní podání infuzních roztoků a precizní řízení hloubky anestezie. V této fázi jsou zpravidla podána antibiotika, analgetika a další léčiva nezbytná pro hladký úvod do anestezie.
  • Úvod do celkové anestezie - intravenózně podaná anestetika způsobí řízenou ztrátu vědomí, sníží napětí svalů a způsobí otupení reflexů. Pacientovi je zavedena tracheální kanyla, která zajišťuje snadné dýchání. Kanylou jsou podle potřeby dodávány inhalační anestetika a kyslík. Oči pacienta jsou chráněny oční mastí, aby nedošlo k poškození rohovky.
  • Vedení celkové anestezie - celková anestezie je udržována intravenózními nebo inhalačními anestetiky. Jsou monitorovány základní životní funkce (dýchání, puls, CRT, SpO2). Je udržován tepelný komfort pacienta.
  • Zotavení z celkové anestezie - Pacient je sledován do úplného zotavení. Podle potřeby jsou i v této době podávána analgetika k utišení bolesti.

zpět nahoru

10) Porod feny

Je potřeba vědět jak vypadá průběh normálního porodu a včas rozeznat patologické odchylky. Často nastávají dva okamžiky, které se mohou negativně podepsat na zdraví matky a také na životaschopnosti štěňat. Prvním z nich je netrpělivost a nejistota chovatele a převoz normálně rodící feny k veterináři. Zde dojde k přerušení porodu a možnosti porodních komplikací. Opačným extrémem je pasivita majitele a snaha o spontánní porod v domácích podmínkách.

Tady již může dojít k přímému ohrožení života feny a snížení možnosti štěňat k přežití.

Příprava chovatele:

1. porodní lůžko (box)

  • umístění – klidné místo bez průvanu (ideální je samostatný pokoj, popřípadě tmavý kout místnosti)
  • teplota prostředí – před porodem by měla být příjemná pro fenu, po porodu je pro štěňata ideální teplota 26-28ºC. Pokud je teplota zajištěna lokálním zdrojem tepla, mělo by být zabráněno popálení feny.
  • lůžkoviny – lůžko se vystýlá čistými hadry, které se v případě znečištění dají snadno vyměnit. V době porodu je možné použít jako vrchní část lůžka silnou vrstvu dobře savých novin.

2. prostředky pro ošetření štěňat

  • savé utěrky na usušení
  • hadičku na odsátí plodové vody z dutiny ústní (dá se použít i dětská savka, popřípadě upravený infuzní set
  • podvaz na pupečník – režná nit, nebo návlek chirurgického vlákna, nůžky
  • desinfekční prostředek na pupeční pahýl (nejlépe roztok jodu)
  • váha a tabulka porodních hmotností

3. prostředky pro náhradní výživu štěňat a matky

Velké procento porodů se odehrává v nočních hodinách, kdy je většina ordinací zavřená. Proto je dobré mít po ruce umělou mléčnou náhražku, kterou použijeme v případě, že u feny nedojde ke spuštění mléka.

U feny je typické přechodné nechutenství, přesto zkusíme podat v období porodu nebo těsně po něm vysoce chutné krmivo, popřípadě gely určené pro rekonvalescenci.

Příprava feny:

1. období před krytím

  • kontrola správně provedené vakcinace (ochrana štěňat v období prvních týdnů po porodu - protilátky přijímá štěně po narození mlezivem)
  • kontrola a případné odstranění zubního kamene a léčba zánětu dásní
  • úprava výživného stavu, měsíc před plánovaným krytím možno využít dotace vitamínů a aminokyselin
  • kontrola a případná léčba vnějších parazitů

2. období první poloviny gravidity

V tomto období by se feně neměly podávat žádné preparáty včetně antibiotik, protiparazitárních léků.

3. období druhé poloviny gravidity

  • nepodávat doplňky obsahující vápník
  • posledních 10 dní můžeme nechat fenu v porodním boxu, lépe si na toto místo zvykne
  • u dlouhosrstých fen upravíme okolí pochvy a mléčné žlázy ostříháním, nebo založením gumiček a sponek

Vlastní porod:

Délka březosti je u feny v průměru 63 dní. Za fyziologický považujeme porod tehdy, pokud nastane mezi 58-70 dnem. Dřívější porod se označuje jako porod předčasný. Pokud fena neporodí do 68-70 dne, označujeme toto za přenášení.

Na blížící se porod ukazují změny chování a odlišnosti některých fyziologických ukazatelů. Fena je s postupující graviditou klidnější, méně pohyblivá, ale před porodem se stává neklidnou a více pobíhá, rapidně se zvětší mléčná žláza 3 – 4 dny před porodem a objevuje se mléčný sekret. Mezi další příznaky blížícího se porodu patří: častější močení, větší příjem tekutin, snížená chuť k příjmu potravy, stavba hnízda, vyhledávání pozornosti majitele a neklid.

Doprovodným znakem blížícího se porodu jsou i změny tělesné teploty. Všeobecně se ke konci gravidity teplota zvyšuje, klesá o 1 – 2 °C 12 – 36 hodin před porodem a při porodu se opět zvyšuje v důsledku svalové činnosti.

Fáze porodu:

I. fáze porodní (fáze přípravná, otevírací stádium)

Začíná 3-30 hodin před porodem prvního mláděte. Její začátek nelze přesně určit a její průběh je velmi variabilní a odlišný u jednotlivých rodiček. Fena se zdá být neklidná, nervózní až polekaná, přestává přijímat potravu, otáčí se ke slabinám a častěji se olizuje. Majitel si může všimnout zrychleného dýchání, funění, chvění těla a kňučení. Některé feny vyhledávají neustále přítomnost majitele, jiné se naopak snaží skrýt do klidných míst.

Může se objevit výtok vazkého nezapáchajícího hlenu. Fena začíná hrabat a budovat si hnízdo. Tato fáze je ukončena častými a prohlubujícími se stahy břišního lisu.

II. fáze porodní (stádium vypuzení plodu)

Začíná vypuzováním prvního štěněte. Délka této fáze je dána počtem mláďat a trvá 2-6hodin, v některých případech se může prodloužit na 12-24 hodin. Intervaly mezi porodem jednotlivých mláďat jsou nepravidelné a na konci porodu se prodlužují (0,5-3hod), některé feny mohou odpočívat (1-2hodiny) mezi porody jednotlivých štěňat. Pokud je fena klidná, netlačí a nevykazuje bolestivé reakce, nehrozí jí, ani plodům žádné nebezpečí. Pokud fena tlačí více jak 30 minut a nedojde k porodu, je to příznak možné obstrukce porodních cest. V tomto případě je vhodné kontaktovat veterinárního lékaře.

Při vlastním vypuzování dochází k intenzivním stahům dělohy se zapojením břišního lisu. Štěně je společně s plodovými obaly tlačeno na děložní krček. Porodními cestami prochází nejdříve alantochoriový obal a po jeho prasknutí se objevuje obal amniový s plodem. U malých plodů anebo u fen s prostornými porodními cestami může dojít k snadnému vybavení štěněte s neprasklými plodovými obaly. Ty poté odstraňuje fena prokousnutím, nebo majitel.

Mláďata se rodí v poloze podélné přední (70%), nebo v poloze podélné zadní (30%).

III. fáze (poporodní stádium)

Dochází k vypuzení plodových obalů, které trvá 5-15 minut po každém porozeném štěněti. V některých případech jsou po porodu 2 nebo 3 štěňat placenty vypuzeny současně. Plodové obaly většina fen obvykle požírá, tomu doporučujeme při větším počtu mláďat zabránit, aby nedošlo k poruchám trávení u feny.

Po porodu je potřeba spočítat počet placent, jejichž počet by se měl rovnat poštu štěňat.

zpět nahoru

Ztížený porod

Každý majitel březí feny nebo kočky si přeje, aby porod a následný odchov mláďat probíhal bez problémů, a aby se všechna miminka, která musí opustit domov, dostala k co nejlepším novým majitelům. Bohužel ne vždy jsou očekávání klidného porodu naplněna. Mohou nastat komplikace.

Pro tyto případy rada číslo jedna zní: mějte vždy po ruce připraveno telefonní číslo na veterináře, který Vám bude v kteroukoliv denní i noční hodinu (podotýkám, že většina porodů probíhá v noci) ochoten poradit, zda situace, která nastala, je či není kritická a zda vyžaduje či nevyžaduje okamžitou odbornou lékařskou pomoc.

Často se stává, že i zkušený chovatel se dostane do situace, kdy potřebuje poradit či pomoci s nastalou komplikací, natožpak když se člověk s porodem potýká poprvé.

Rada číslo dvě pak zní: zachovejte klid. Vaše fena nebo kočka z Vás nesmí cítit nervozitu, neboť ta se pak přenáší i na ní, a i když to zní neuvěřitelně, Vaše nervozita může být příčinou vzniku porodních komplikací - rodička se nesoustředí, cítí, že se děje něco špatného a tak se snaží porod pozdržet, aby nepřiváděla mláďata na svět, pokud není situace bezpečná.

Nejčastější příčiny problémů při porodu jsou slabé porodní stahy, nepravidelné uložení plodu a nadměrně velký plod.

Pro Vás, jako majitele však není důležité znát důvod, proč porod nepokračuje tak, jak má, důvodů je celá řada, vyjmenovali jsme zde jen ty zcela nejběžnější, pro Vás je důležité, abyste dokázali včas odhadnout, že nastal problém, který musíte konzultovat a řešit.

Příznaky ztíženého porodu:

  • porod prvního štěněte trvající déle než 5 hodin při viditelných porodních bolestech bez jeho vypuzení
  • interval mezi vypuzením štěňat delší než 2 hod při viditelných kontrakcích
  • intenzivní kontrakce delší než 30 minut bez vypuzení plodu
  • intenzivní zelený výtok trvající déle než 30 minut bez vypuzení plodu
  • interval od porodu posledního plodu delší než 6 hodin bez viditelných kontrakcí

Vždy když si nejste jistí nastalou situací, obraťte se na veterináře. Někdy je lepší radši přijet a nechat si rodičku i nenarozená mláďata zkontrolovat a zjistit důvod, proč porod nepokračuje. Někdy stačí jen lubrikací porodních cest a jemným tahem pomoci mláděti uvízlému v porodních cestách ven a uvolnit tak cestu ostatním, někdy je potřeba přistoupit k radikálnějším řešením a některé ztížené porody pak končí císařským řezem.

Vždy je ale naší snahou situaci vyhodnotit tak, aby řešení bylo co nejefektivnější a výsledek co nejlepší. Není lepší pocit, než když majitel odchází z naší kliniky se zdravou novopečenou maminkou a jejími potomky. A my pro tento výsledek děláme vždy maximum. Bohužel, někdy se i přes veškerou snahu a péči, naší i chovatelovu, výsledek nezdaří, tak jak bychom si všichni přáli.

zpět nahoru

11) Kdy je čas na euthanazii?

Toto rozhodnutí je většinou hlavně na Vás, veterinář Vám jen může v rozhodování pomoci. Obecně byste se měli zamyslet, zda Váš pes splňuje následující kritéria:

  • život bez bolesti – máme k dispozici mnoho způsobů, jak bolest dlouhodobě a dobře kontrolovat, ale vše má své limity
  • může se bez problémů vyprázdnit
  • dobře jí a pije
  • dokáže se radovat ze života – z pohlazení, z Vaší společnosti, z procházek
  • dokážete se Vy o něho postarat bez hořkosti a výčitek – protože pokud ne, tak to Váš pes vycítí a život mu to nezkvalitní

Pokud Vaším závěrem bude volba euthanazie a Váš veterinář Vás v ní podpoří, tak se nemusíte cítit provinile, protože nechat svého přítele odejít včas a důstojně je také projevem lásky.

zpět nahoru